Text článku i fotografie laskavě poskytl RNDr. Jan Borovička, Ph.D. z České mykologické společnosti ;
Doplňující informace v závěru článku připojila redakce stránek drogy-info.cz

Z celkem asi dvaceti druhů lysohlávek, které se na území ČR vyskytují, jsou psychoaktivní lysohlávka kopinatá (Psilocybe semilanceata), lysohlávka tajemná (Psilocybe arcana) a lysohlávka česká (Psilocybe bohemica). V západní Evropě roste také lysohlávka modrající (Psilocybe cyanescens).

Účinky lysohlávek jsou lidské civilizaci pravděpodobně známé tisíce let, západní křesťanská kultura je znovuobjevila v padesátých letech 20. století. U nás se užívají asi od konce šedesátých let a představují nejrozšířenějším přírodní halucinogenní drogu u nás. Zkušenost s ní mělo podel údajů dostupných v r. 2003 podle regionu 5-9 % středoškoláků. Zatímco černý trh s jinými drogami má relativně ustálený charakter, nedá se totéž říci o lysohlávkách. Pokud se houby prodávají, tak většinou sušené, klobouky anebo celé plodnice. Jejich cena je velmi kolísavá a z větší části se jedná spíše o darování či výměnu, nežli prodej.

Dostupnost této drogy je poměrně vysoká díky jednoduchému sběru a sušení. Kvůli výraznému kolísání obsahu aktivních látek – psilocybinu a psilocinu – v plodnicích lze obtížně odhadnout optimální dávku, což s sebou přináší velké riziko spojené s kontrolou intoxikace.

Kromě rizik spojených s vlastním průběhem intoxikace hrozí v případě sběru lysohlávek v přírodě i možnost záměny s jedovatými druhy. Ze světa jsou známé případy smrtelných otrav! Na stejných lokalitách jako lysohlávky rostou často houby rodu čepičatka (Galerina) , z nichž některé obsahují stejné toxiny jako nejjedovatější houba světa, muchomůrka zelená. Pro laika může být rozlišování těchto hub velmi složité, v případě sušených plodnic pak zcela nemožné.

Držení lysohlávek není podle současných legislativních předpisů trestné, jakékoli předávání lysohlávek druhé osobě však ano. Důležitou skutečností je také to, že relativně vzácná lysohlávka česká byla navržena do seznamu zvláště chráněných druhů hub. Pokud bude její zařazení na tento seznam schváleno, její sběr bude zakázán a bude možné jej pokutovat.

Informace o lysohlávkách z hlediska mykologického (houbařského) najdete například na serveru DAMYKO (Domov amatérských mykologů) v Atlase hub, kde je popsána lysohlávka moravská a na slovenském serveru nahuby.sk, kde je popsáno více než 10 různých hub rodu lysohlávka: lysohlávka česká , lysohlávka domácí , lysohlávka hnojní , lysohlávka horská , lysohlávka kopinatá , lysohlávka modrající , lysohlávka moravská , lysohlávka plavá , lysohlávka plevnatá , lysohlávka šupinatá a lysohlávka výkalová . Informace serveru nahuby.sk obsahují i přehled lysohlávek . Ne všechny lysohlávky jsou psychoaktivní, jak uvádí mykolog Jan Borovička výše.

Souhrnné evropské informace o užívání halucinogenních hub, včetně jejich rizik, najdete v publikaci Hallucinogenic Mushrooms , kterou vydalo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) v r. 2006; na stránkách EMCDDA je tato publikace ke stažení v PDF (pouze anglicky); tiskové zprávy k této publikaci byly vydány také v němčině, francouzštině a portugalštině (TS 2 - JUNE 26, 2006). Informace na toto téma najdete rovněž v článku Halucinogenní houby: nový trend v užívání drog na stránkách drogy-info.cz. Rizika užívání lysohlávek najdete na str. 20 publikace Hallucinogenic Mushrooms .

Další informace o halucinogenních houbách v angličtině najdete v encyklopedii Erowid v části Mushrooms (houby).

Aktuální údaje o užívání drog v ČR - mezi které je řazeno i užívání lysohlávek - najdete ve výročních zprávách o stavu ve věcech drog , a dále například ve výsledcích průzkumu ESPAD (prováděný mezi školní populací) a v průzkumech Tanec a drogy , prováděných mezi účastníky tanečních akcí.