V polovině sedmdesátých let jedna z postaviček pražského drogového podsvětí, přezdívaná „Freud,“ vyvinula poměrně jednoduchý algoritmus domácí výroby pervitinu za použití tehdy běžně dostupných látek. Hlavní surovina – efedrin – byla získávána z běžně dostupného léku proti kašli. Nyní ilegální výrobci používají zejména efedrin, odcizený přímo z průmyslové výroby (v Roztokách u Prahy je legální továrna na výrobu efedrinu pro farmaceutické účely; takové továrny jsou na celém světě jen tři).
Freud si své know-how nenechal pro sebe. Protože výroba pervitinu vyžaduje jistý stupeň odborných schopností, stala se klasickým modelem užívání „tvrdých“ drog v ČR parta, soustředěná kolem „vařiče,“ v níž každý měl svou úlohu při obstarávání surovin, nádob či katalyzátoru. Klasický obchod nebyl příliš rozšířen – co se v partě uvařilo, to se v ní vesměs také spotřebovalo. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let došlo k explozi užívání pervitinu, které se z Prahy lavinovitě rozšířilo do celé republiky. V roce 1984 tak Veřejná bezpečnost (komunistická kriminální policie) registrovala v tehdejší ČSSR 242 party mladých pervitinistů, což představovalo celkem 1451 osobu. Stejně jako tehdy, i nyní se pervitin zneužívá zejména injekčně a šňupáním.
Navzdory některým očekáváním pervitin ani po demokratických změnách z roku 1989, následné liberalizaci společnosti a otevření hranic nezažil žádný ústup ze slávy. Změna nastala jen v modelu distribuce: přestože stále přetrvávají klasické „party,“ soustředěné kolem vařičů, pervitin je dnes regulérním zbožím a jako takový je nabízen na černém pouličním trhu spolu s heroinem a dalšími drogami. Z České republiky se tato látka hojně pašuje do zahraničí; jiným způsobem šíření české slávy do světa je přímý vývoz „vařičů,“ kteří v cílové zemi vyprodukují několik kilogramů drogy, předají ji prodejcům, kteří jim předtím obstarali potřebné suroviny, a s výplatou v řádu několika tisíc až desítek tisíc euro se vracejí domů.
Pervitin dnes představuje příčinu více než poloviny z počtu všech léčení závislosti na nealkoholových drogách v ČR a předávkování pervitinem se nemalou měrou (cca 35%) podílejí na celkové drogové úmrtnosti .